Vítejte

                        Jednou

Jednou se potkáme, jak jsme se kdysi potkávali,

a budeš to Ty, na hlavě klobouček malý,

pod paží kabelku, v ní jedno zažloutlé psaní,

cosi jak sen, vzpomínka, smutek i teplo dlaní,

a v jedné ulici, u jedněch zamčených vrat,

si ruce podáme, na chvíli zůstanem stát

uprostřed města, aut a červených tramvají,

kde lidé jsou si cizí, sotva se poznají,

a všechno, čím žili jsme a co jsme milovali,

na nebi měsíc, řeku, hvězdy, co dodnes nás pálí,

vše napovrch vyplaví čas, ten přítel nesmlouvavý,

a budeš to Ty, s kloboučkem uprostřed hlavy.

Jednou se potkáme, snad jsme se rozešli včera,

vítr si sfoukne první vrásky z čela,

a v jedné hospůdce, jak tenkrát před lety

budou zas hrát na buben, zavýsknou trumpety

písničku jednu, o lásce, že je nestálá,

a bude tam řeka též, aby ses nebála,

že z toho, čím žili jsme a co jsme milovali,

jen měsíc zůstává, co nad městem bliká v dáli,

a budeš tam Ty, ať bolí to nebo nebolí,

jen když nám z toho něco zůstane, ať je to cokoli.

(Miloš Vojíř, Luboš Huml- AKTY LÁSKY)

Seženem prachy a koupíme si eroplám

a budeme pak spolu po obloze plouti
v mracích se válet a čůrat na červánky
a nikdo nesmí bořit ty naše vzdušný zámky

jak víla tančíš v striptýzovym báru
a já ti k tomu hraju na kytáru

miláčku
v dýmu se vznášíš
a ani nevnímáš
máš pod očima kruhy
když pozdě k ránu usínáš

miláčku
není to snadný
radši se nedívám
jak všichni páni jásaj
a hltají tě očima

eroplán jsme vzdali, po obloze neplujem
hlavně že se pořád tak nekonečně milujem
naše vzdušný zámky zmizely jako sen
ne nemohli jsme tušit
že spolu takhle zestárnem

stále ještě tančíš v striptýzovym báru
a já ti k tomu hraju na kytáru

miláčku
v dýmu se vznášíš
a ani nevnímáš
máš pod očima kruhy
když pozdě k ránu usínáš

Vyhoukaná SOWA- Miláčku